24. 4. 2012 umřela Vora, jediná moje nepříbuzná samička, do které jsem vkládala veliké chovatelské naděje a ke které byl určen Simon - jeden ze Samuelových synů. Nepřežila operaci první a hned zadržené snůšky. Hned napoprvé měla tři veliká vejce (Sabina kdysi začínala s jedním menším a delším, Vora hned měla tři atypicky veliká). Po marné snaze o vyvolání kladení jsem ji na doporučení veterinárního lékaře nechala operovat. Po anestezii se ale bohužel už neprobudila. Celý její příběh sepíšu v příštích dnech do její karty (stejně jako je napsán příběh Sajanin).

V kapitole "O CHOVU - O MANIPULACI A DALŠÍCH AKTIVITÁCH" najdete ve článku "Zimování klapavek" (skoro na konci podkapitoly) poznatky o zimování klapavek "natvrdo", o které se s námi laskavě podělila jedna chovatelka ze Slovenska. Nový text je ve článku označen zářivější modrou barvou.

V kapitole "MOJE ZVÍŘATA - PŘEDSTAVENÍ" přibyly fotografie Samary a Sireny. Najdete je úplně dole v seznamu menu.

Veselé očekávání se změnilo ve smutnou událost. Ne vždy všechno dopadá tak, jak bychom si přáli. V přírodě a v chovatelství to platí obzvlášť. Celá vánoční snůška byla špatná - buď tam přišla nějaká infekce, nebo něco vrozeného... První vajíčko se zkazilo 57. den inkubace. V minulých dnech se vyklubala sice 2 mláďata, jak jsem psala, ale když jsem je o víkendu poprvé viděla, zjistila jsem, že mají zdeformované, dozadu otočené zadní nožičky a chodí po kloubech. Aspoň se ale pohybují. Poslední vajíčko se ne a ne proloupnout, tak jsem ho po konzultaci rozloupla já, protože mládě už muselo být tou dobou hotové. Existovala i možnost, že se z nějakého důvodu nemůže dostat ven. Mládě hotové bylo, ale bohužel už mrtvé. Při odhalení zadních nožiček jsem zjistila podivnou skutečnost - tohle mládě bylo zcela správně vyvinuté - zadní nožičky mělo úplně rovné.

Nyní tedy piplám dvě postižená miminka, z nichž jedno už má slíbený domov v Karviné, druhé zůstane u mě. Pokud se ovšem rozkrmí - zatím mláďata nepozřela nic, ale to je ještě v normálu. Inkubátor jsem kvůli podezření na infekci vydezinfikovala a únorové snůšce, která se právě inkubuje, jsem v troubě vysterilizovala perlit. Nezbývá než doufat, že mláďata z této snůšky budou v pořádku. Nebudou-li, oddělím svůj hlavní chovný pár - Sabinu a Samuela - od sebe a zkončím s odchovem jejich potomků.

Druhé miminko se vylouplo ještě včera (28. 3.) večer. Na třetí stále čekáme.

První mládě zcela opustilo vajíčko dnes ráno. Má na bříšku zbytek žloutkového váčku a je takové ospalé a zblblé. Po takové námaze s klubáním není divu. Snad se brzy zmátoří. Druhé mládě pořád vězí v otevřeném vejci a třetímu se zatím vůbec nechce prorazit.

Ve všech 4 vajíčkách nakladených 11. 2. je vidět krásná síť žilek. (Nález 41. den inkubace.) To znamená, že z nich budou želvičky! :-)

Tak takhle mláďata mi dost zvednou průměrnou inkubační dobu. Nevím, co se jim v těch vejcích tentokrát tak líbilo. Hlásím: 94. den inkubace, v jednom vejci první malá díra, v druhém vejci větší díra a v ní nos. Třetí vejce zatím celé. Snad jeho obyvatel nezůstane dlouho pozadu.

K Savaně, Sagi a Saře, které měly doteď jen jednu fotografii, nyní přibyly další. U Safiry přibyly dvě fotografie z jejího nového bydliště v Jablonci nad Nisou.

19.2. jsem objevila a vložila do inkubátoru další Sabininu snůšku o 4 vejcích. Mláďata se vyklubou  mezi 11.4. - 1.5. 2012. Ze snůšky nakladené o Vánocích se jedno vejce zkazilo, ale zbylá 3 mláďata čekám každým dnem.