Historie a zařazení
Želvy jsou pradávnou skupinou plazů. Plazi se vyvinuli patrně z raných typů obojživelníků a na rozdíl od nich se u plazů vytvořila silná šupinovitá vrstva kůže, která jim poskytuje ochranu před vnějšími vlivy a dále vajíčka se zárodečnými a vaječnými obaly krytá skořápkou, což jim zajistilo při rozmnožování nezávislost na vodě a plazi tedy mohli začít osidlovat souš. V období druhohor, jak známo, se stali dominantními pozemními živočichy.
Želvy jsou jednou z nejstarších skupin dosud žijících plazů – nejstarší druhy želv žily před zhruba 220 miliony let v triasu (začátek období druhohor). Jsou tedy mnohem starší skupinou než ještěři, či hadi. Proběhlo u nich jen několik málo evolučních změn – recentní druhy jsou tak téměř stejné jako ty, které žily v dobách dinosaurů.
V dnešní době žije na světě cca 300 druhů želv, z nichž některé jsou silně ohrožené. „Naše“ klapavka obecná (pižmová) se mezi ty ohrožené naštěstí neřadí. Patří k bahenním želvám, což jsou želvy přechodného typu, které jsou podobné suchozemským želvám končetinami a vodním želvám aerodynamickým tvarem karapaxu.
Klapavka obecná (Sternotherus odoratus) patří do čeledi klapavkovití (Kinosternidae), která se řadí spolu s dalšími deseti čeleděmi do podřádu skrytohrdlých želv (Cryptodira).
OBR. 1: Klapavka obecná – skrytohrdlá želva (Sabina) © Eliška Nejedlá 2007
Zařazení našeho druhu do zoologického systému tedy vypadá následovně:
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata)
Skupina: Blanatí (Amniota)
Třída: Plazi (Reptilia)
Řád: Želvy (Testudines, Chelonia)
Podřád: Skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď: Klapavkovití (Kinosternidae)
Rod: Klapavka (Sternotherus)
Druh: Obecná, též pižmová (Odoratus)
Klapavka obecná má původ na východě a jihovýchodě USA (v podstatě obývají skoro třetinu rozlohy USA) a v jihovýchodní Kanadě. V přírodě tedy existují dvě oddělené populace – severní a jižní. Jižní přitom žije ve vyšší průměrné teplotě než severní a nepotřebuje zimovat, zatímco v chladnějších klimatických podmínkách želvy severní populace zimují zahrabány v bahnitém dně. Na tohle by se mělo brát zřetel i v domácím chovu a přizpůsobit teplotu vody a zimování. Jenže v chovech se setkáváme většinou už se zvířaty odchovanými v péči člověka v několikáté generaci, a nikdo už nám asi nepoví, z jaké populace pocházeli praprarodiče našeho chovance. Takže se vlastně tento rozdíl mezi původními populacemi žijícími v přírodě v populaci žijící v zajetí stírá.
Zdroje informací pro článek:
Bruins, E. (1999): Teraristika, REBO Productions, Dobřejovice, ISBN: 80-7234-477-3
Klátil, L. (2004): Chováme terarijní zvířata, EPAVA, Olomouc, ISBN 80-86297-26-8
Papáček, M., Matěnová, V., Matěna, J., Soldán, T. (2000): Zoologie, Scientia, Praha, ISBN: 80-7183-203-0
Zych, J. (2006): Želvy v přírodě a v péči člověka, Brázda, Praha, ISBN: 80-2090342-9
https://www.ifauna.cz/clanek/ruzne/o-zelvach/5322/
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelvy
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelva_bahenn%C3%AD
Zdroj obrázků pro článek:
Vlastní fotodokumentace