4. O čištění
Na konci této kapitoly můžete vkládat své příspěvky do diskuse na téma "Čištění a údržba nádrží a prostor pro klapavky obecné".
Jak často
Při uvažování o pořízení či nepořízení vodní želvy se většinou všichni nejdříve zajímají o to, jak často budou muset čistit nádrž. Jenže na to se nedá jednoznačně odpovědět. Záleží na více okolnostech:
- na velikosti nádrže (se stejným počtem jedinců čím větší, tím se může čistit méně často)
- na počtu jedinců v nádrži (čím víc, tím logicky čistíme častěji)
- na frekvenci a druhu krmení (voda se více kazí po biologickém krmení než po granulích a suchém krmivu, ale nebude-li chovatel odstraňovat rozmoklé nespotřebované granule, bude se voda kazit také. A zkazit se může také po jediném krmení masem, když zůstane ve vodě schovaný nesnědený kus.)
Když má člověk více nádrží, čistí de-facto průběžně pořád nějakou. Ale když zapisujete čištění do kalendáře, zjistíte, že jeho frekvence není zas tak velká, aby si člověk chov vodní želvy kvůli této práci rozmyslel. Zvlášť když „velkému“ čištění předchází pár „malých“. Zde je pro představu pár mých hodnot. Vidíte, že intervaly mezi čištěními nejsou pravidelné – ovlivňuje je používaný druh krmení.
VELKÁ NÁDRŽ PRO DOSPĚLÉ
rozměry: 80 x 28 x 29 cm
obyvatelé: 2 ks dospělých
Sabina, Samuel
nastěhování: 5. 9. 2010
| pořadí čištění | datum | počet dní od předchozího | poznámka |
| 1 | 10.10.2010 | 34 | standartní čištění (46. celkově od začátku počítání) |
| 2 | 2.12.2010 | 52 | standartní čištění (47. celkově od začátku počítání) |
| 3 | 23.1.2011 | 51 | standartní čištění (48. celkově od začátku počítání) |
| 4 | 10.3.2011 | 46 | standartní čištění (49. celkově od začátku počítání) |
| 5 | 22.6.2011 | 102 | standartní čištění (50. celkově od začátku počítání) |
| 4.8.2011 | 42 | malé čištění (výměna vody, propláchnutí dna) | |
| 6 | 1.9.2011 | 28 | standartní čištění (70 dní od předešlého standartního) |
| 12.10.2011 | 41 | malé čištění (výměna vody, propláchnutí dna) | |
| 7.11.2011 | 26 | malé čištění (výměna vody, propláchnutí dna) |
VĚTŠÍ NÁDRŽ PRO DOROST STARŠÍ (původní nádrž dospělých)
rozměry: 65 x 27 x 22
obyvatelé: 2 ks dorostu - stáří 1 rok (při naskladnění)
Sindička, Vora
nastěhování: 5. 9. 2010
| pořadí čištění | datum | počet dní od předchozího | poznámka |
| 1 | 10.10.2010 | 34 | standartní čištění (32. celkově od začátku počítání) |
| 2 | 8.11.2010 | 29 | standartní čištění (33. celkově od začátku počítání) |
| 3 | 14.12.2010 | 35 | standartní čištění (34. celkově od začátku počítání) |
| 4 | 7.1.2011 | 23 | standartní čištění (35. celkově od začátku počítání) |
| 5 | 23.1.2011 | 15 | standartní čištění (36. celkově od začátku počítání) |
| 6 | 20.2.2011 | 27 | standartní čištění (14 dní od poslední výměny vody) |
| 7 | 14.4.2011 | 53 | standartní čištění (34 dní od poslední výměny vody) |
| 8 | 12.5.2011 | 27 | standartní čištění (39. celkově od začátku počítání) |
| 9 | 7.6.2011 | 25 | standartní čištění (40. celkově od začátku počítání) |
| 10 | 6.7.2011 | 28 | standartní čištění (41. celkově od začátku počítání) |
| 11 | 4.8.2011 | 28 | standartní čištění (42. celkově od začátku počítání) |
| 12 | 5.9.2011 | 31 | standartní čištění (43. celkově od začátku počítání) |
| 13 | 21.10.2011 | 45 |
standartní čištění (44. celkově od začátku počítání) |
MALÁ NÁDRŽ PRO MLÁĎATA
rozměry: 35 x 27,5 x 25 cm
obyvatelé: 4 ks mláďat ve věku 1 měsíc a 10 dní
Sirion, Saník, Simon, Safira
nastěhování 10. 10. 2010
| pořadí čištění | datum | počet dní od předchozího | poznámka |
| 1 | 17.10.2010 | 7 | rychločištění = bez vyvařování - 30 min. |
| 2 | 28.10.2010 | 11 | standartní čištění |
| 3 | 8.11.2010 | 11 | standartní čištění |
| 4 | 15.11.2010 | 6 | čištění dříve - bylo třeba zvýšit skrýš |
| 5 | 24.11.2010 | 8 | standartní čištění |
| 6 | 9.12.2010 | 14 | standartní čištění |
| 7 | 22.12.2010 | 12 | standartní čištění |
| 8 | 28.12.2010 | 5 | rychločištění - zkažená voda |
| 9 | 7.1.2010 | 9 | standartní čištění |
| 10 | 19.1.2011 | 11 | standartní čištění |
| 11 | 30.1.2011 | 11 | rychločištění |
| 12 | 6.2.2011 | 6 | standartní čištění |
| 13 | 11.2.2011 | 4 | rychločištění dříve - zkažená voda |
| 14 | 24.2.2011 | 12 | standartní čištění |
| 15 | 4.3.2011 | 7 | rychločištění |
| 16 | 10.3.2011 | 5 | standartní čištění |
| 17 | 21.3.2011 | 10 | standartní čištění |
| 18 | 29.3.2011 | 7 | standartní čištění |
| 19 | 14.4.2011 | 14 | standartní čištění (10 dní po výměně vody) |
PŘESUN (skoro) OSMIMĚSÍČNÍCH MLÁĎAT DO VĚTŠÍ NÁDRŽE 50 X 30 X 28 cm
| pořadí čištění | datum | počet dní od předchozího | poznámka |
| 20 | 24.5.2011 | 27 | standartní čištění (1. velké nádrže) |
| 21 | 6.7.2011 | 42 | standartní čištění (2. velké nádrže) |
| 22 | 4.8.2011 | 28 | standartní čištění (3. velké nádrže) |
| 23 | 24.9.2011 | 51 | standartní čištění (4. velké nádrže) |
| 24 | 21.10.2011 | 26 | standartní čištění (5. velké nádrže) |
MALÁ NÁDRŽ PRO MLÁĎATA
rozměry: 35 x 27,5 x 25 cm
obyvatelé: 2 ks mláďat - stáří cca 2 měsíce, později přidána další 2 mláďata - stáří cca 1 měsíc
Sarabi, Saly, později také Sadža, Sajani
nastěhování: 10. 7. 2011 (Sarabi, Saly), 16. 8. 2011 přídáni Sadža, Sajani
| pořadí čištění | datum | počet dní od předchozího | poznámka |
| 1 | 4.8.2011 | 24 | standartní čištění |
| 16.8.2011 | PŘIDÁNÍ 2 MĚSÍČNÍCH MLÁĎAT DO NÁDRŽE | ||
| 2 | 30.8.2011 | 26 | standartní čištění |
| 3 | 20.9.2011 | 21 | standartní čištění |
| 4 | 17.10.2011 | 26 | standartní čištění |
| 5 | 31.10.2011 | 13 | standartní čištění |
Kdy je třeba čistit
Jak se tedy pozná kdy je potřeba nádrž vyčistit? Upozorní na to selský rozum – když je voda v nádrži už hodně zažloutlá, se zhoršenou průhledností s plovoucími nečistotami a s chuchvalci bince na dně. Když také odklopíte krycí sklo, voda už je nepříjemně cítit - což by za normálního fungování neměla být. Tedy – aby bylo rozuměno správně – voda v nádrži je „za normálního fungování“ cítit jako rybník – živě, „zdravě organicky“. Když je ale čas na čištění, voda je cítit intenzivněji a „nezdravě“. Nicméně fáma, že vodní želvy v pokoji smrdí, je podložená díky lemplům, kteří se o ně doma nestarají a nemění v přiměřených intervalech vodu. Ano, žumpa smrdí. Ale v té by vaše vodní želvy žít neměly!
Druhy čištění
Čištění je obecně vzato neoblíbená činnost, ačkoli to není zdaleka tak nepříjemná práce jako např. mytí nádobí. Naučila jsem se rozlišovat tři typy čištění: „velké“, „malé“ a „rychločištění“. Když velkému čištění předchází, tak dvě malá, děláte velké čištění pak opravdu jednou za čas. Velké čištění znamená všechno vystěhovat, všechno vydrhnout, vyvařit dno a zařízení, všechno nastěhovat. Je logicky nejnáročnější na čas, je to největší námaha a vyžaduje to největší následný úklid. Rychločištění je totéž, ale bez vyvařování, čímž ušetříte cca půl hodiny času, když spěcháte. A malé čištění znamená, že nádrž nechám na místě, vyndám jen želvy a některé nebo všechno velké zařízení, a zamíchám kamínkama na dně. Zvedne se černý oblak bordelu. Vezmu hadici a vysaji vodu pomocí spojených nádob do kýble. Pak naliji do nádrže čerstvou vodu, zamíchám, zvedne se menší oblak bordelu, vysaji znečištěnou vodu hadicí. Pak to samé do třetice s tím, že umyju houbičkou ve třetí vodě i stěny nádrže, a vodu opět vysaji. Někdy je třeba ještě další proprání, ale většinou ta tři stačí. Pak kartáčkem vydrbu vyndané zařízení, vrátím ho na místo, naliji do nádrže odstátou vodu a ubytuju tam zpátky želvy. Celá procedura trvá cca půl hodiny (nejméně z uvedených tří druhů čištění) a nezasviníte tím žádnou druhou místnost. Malými čištěními si můžete značně prodloužit dobu mezi velkými, ale jednou za čas je opravdu potřeba se do velkého pustit a všechno jaksepatří vykydat a vyvařit, nechat proplavat želvy apd… viz dále.
Velké čištění – manipulace s nádrží
Každé mé čištění začínaná úklidem (hlavně odmaštěním) pracovního prostoru – u mě to znamená půlka kuchyně. Hlavně odmašťuji dřez, kde pak propírám kamínky ze dna.
Velkým čištěním míním vystěhování zvířat a kompletní vystěhování nádrže – všeho většího zařízení i substrátu ze dna. Želvy po dobu čištění umístím na sucho do lavoru. Na dno dám jednu plenu a druhou plenou želvy přikryji, aby se cítily v bezpečně ukryté. Ze začátku jsou pod plenou klidné, ale později se některé zahrabají úplně na dno lavoru (i pod první plenu), nebo se naopak vyhrabou a lozí úplně odkryté po lavoru a hledají cestu ven. Tohle mi zpravidla dělá Sabina.
OBR 120: Sabina v lavoru během čištění © Eliška Nejedlá 2010
Substrát ze dna vybírám menší umělohmotnou nádobkou od másla a vrším ho stranou do hrnce. Dělám to hlavně z toho důvodu, že nádrž je s kamením na dně velmi těžká a já s ní potřebuji manipulovat. Pak je u lepené nádrže také jisté nebezpečí, že by se mohlo utrhnout dno, kdyby zůstalo zatíženo kamením. Nádrž totiž pak přenesu na pult k výlevce s vytahovací hadicí, kde vnitřek pomocí teplé vody a houbičky na nádobí důkladně vymyji. NEPOUŽÍVÁM ŽÁDNÝ SAPONÁT, pouze – pokud je nečistota odolnější (jak bývá na sklech na hranici hladiny a sucha) – používám hrubou stranu houbičky. Tato houbička je samozřejmě určena pouze k mytí nádrží, ne k mytí nádobí. Na ještě odolnější vodní kámen pak použiji speciální jídelní nůž, kterým kámen ze skla ostrouhám. Vnitřek nádrže většinou vymývám třikrát – vždy si na dno napustím trochu vody, omyji největší špínu, vyliji vodu a napustím další. Domyji to do čista, vyliji vodu a na závěr sprchou opláchnu stěny a nachytanou vodu opět vyliji. Nádrž pak omyji ještě zvenčí, je-li zašpiněná, a postavím ji na ručník (savý hadr), aby se osušilo dno (nádrže mi stojí na dřevěných policích).
Proprání substrátu ze dna
Dříve než samotnou nádrž ale většinou propírám kamínky dna, aby se stihly vyvařit, než dočistím všecko ostatní. Substrát dna nádrže dospělých a staršího dorostu je třeba prosít přes síto pod tekoucí vodou, protože obsahuje hodně písku z kladiště, který želvy nanosily do vody. Písku je takové množství, že by zcela jistě ucpalo odpad. A druhak, kdyby se takové množství po každém čištění vyhodilo, mohla bych pořád dokola kupovat nový písek. Většinou oddělím od kamínků třetinu hrnce písku. Tento písek později properu a proliji vroucí vodou, sliji a dám sušit. Po usušení ho opět sesypu do nádoby, ze které doplňuji kladiště v nádržích.
Ale zpět k propírání kamínků. Propírám je, jak jsem již nastínila, v kovovém odmaštěném dřezu s ucpaným odpadem, kam je postupně sypu, jak se prosyjí od písku. Mnu je v dlaních pod vodou, čímž se kamínky o sebe vydrhnou (např. od řas, které na některých začínají růst). Propírám je na dně dřezu. Když jsou kamínky potopeny, vodu zastavím, odhrnu kamínky od odpadu a vypustím zadrženou vodu. Toto opakuji minimálně třikrát, dokud zadržená voda není čirá a bez plovoucích nečistot. Potom kamínky po hrstech přendám do hrnce (k tomu účelu určenému a v kuchyni jinak nepoužívanému). Dám si vařit do rychlovarné konvice vodu. V hrnci pak kamínky ještě naposledy propláchnu – nechám vodu přetéci ve džezu a kamínky v hrnci propírám do úplně čista. Pak zaliji kamínky v hrnci vroucí vodou a dám vyvařit na cca 20 minut.
Mytí zařízení
Nyní přichází řada na velké kameny tvořící zařízení nádrží. Na ty mám speciální (co nejtvrdší) kartáčky na ruce a pod tekoucí vodou všechny kameny ze všech stran vydrhnu. Někdy se na kamenech (zvlášť pod sluneční zářivkou) tvoří hnědé a zelené povlaky řas – ty je samozřejmě třeba odstranit. Hlavně se snažím dostat usazené řasy a bordel ze všech škvír a prohlubní na kamenech. I když kameny na první pohled třeba nevypadají špinavé, nenechte se mýlit. Znečištění poznáte po hmatu – jak je kámen klouzavý, jakoby oslizlý, drhněte ho, dokud nebude na pohmat drhnout. A to platí i pro oblé valouny. Při drhnutí zařízení z nádrží se mi obvykle opět vaří v konvici voda, abych je, jakmile je všechny domyji, mohla narovnat na dno džezu a zalít vroucí vodou. Někdy použiji dvě konvice- podle toho, jak moc jsou kameny potopené. V horké vodě je nechám cca 20 minut. Vyvařování dna a zalívání zařízení vroucí vodou považuji za zbavení se choroboplodných zárodků, které by tam snad mohly zůstat po krmení masem.
Co je ještě třeba vyčistit
Zatímco mám plný dřez (zatím máme stále bohužel jen jeden), myji ostatní věci. Zbývá: místo pro nádrž, topení, teploměr, kladiště… a želvy samotné. Kladiště omývám samozřejmě pouze zvenčí pod tekoucí vodou zmíněnou houbičkou. Zejména je třeba vydrhnout předěl, kde byla hladina vody. Topení je třeba také umýt a co víc – zbavit vodního kamene, který se skoro zpravidla tvoří v jeho spodní části. Někdy je možné ho beze strachu z poškození přístroje mechanicky odstranit jídelním nožem, ale když je na kámen moc masivní, je třeba ho nechat nejdřív odmočit v octě. Později jde jeho odstranění lépe. Místo, kde stála nádrž, je třeba otřít vlhkým hadříkem od prachu a chcíplé hmyzí havěti a dobře osušit (aspoň máte-li dřevěné police jako já – ty se totiž velmi rády ve vlhku kroutí a plesniví, takže není radno na mokré dřevo položit nádrž zase na víc jak měsíc. (Ze stejného důvodu suším i dno oné nádrže.) A nyní je řada na želvy.
Mytí želv
Ano, i želvy, když je vytáhnete ze znečištěné nádrže, jsou špinavé. Když jim sáhnete na krunýř, zjistíte, že je podobně klouzavý a oslizlý jako kameny. Je potřeba ho taky očistit, aby se na něm netvořila řasa, nebo plíseň a aby mohla tkáň krunýře volně dýchat. K očistě krunýřů želv používám měkký kartáček na zuby (samozřejmě opět určený jen k tomuto účelu). Želvu je přitom nutno vzít jedním prstem pod plastronem (spodním krunýřem) a jedním (nebo více) na vrchním krunýři. Želvy očistu krunýřů nemají zrovna v lásce a všemožně se při této procedůře snaží vzít roha. Zejména se pokouší zapřít předníma nohama o vaše prsty a vystřelit dopředu jako špunt. Mají docela sílu. Když to člověk nečeká, může se to želvě podařit (čím jsou mladší, tím to umí lépe.) Když byste želvu drželi tak, jak to udělá většina lidí - shora na hraně mezi karapaxem (vrchním krunýřem) a plastronem, želvě se tenhle kousek povede bez problémů – a nabije si. Ovšem když selžou snahy o útěk, nastoupí obrana – želva se snaží kousnout – a klapavky mají velmi dlouhý krk a na vaše prsty hravě dosáhnou. Nemají tak silný stisk jako ostatní želvy a většinou jen hrozí. Když dojde na kousnutí, ani nestisknou, ale přesto je třeba mít se na pozoru – některé želvy jsou větší hysterky a servítky si neberou. Když se želva snaží kousnout, jen jí nastavím štětiny kartáčku, aby si kousla do nich. Udělá to párkrát a pak toho nechá. Jelikož čistění krunýře trvá u každé želvy pár vteřin, jde o proceduru snad snesitelnou pro obě strany. Tedy pokud klapavka nepoužije svoji vyhlášenou pachovou žlázu při posledním zoufalém pokusu uniknout očistě.
Nejen krunýř vodních želv je znečištěný – v záhybech po celém těle má želva ulpělé nečistoty, které by klidně mohly způsobit založení plísní, parazitů a infekci. Také víme, že želvy nesvlékají kůži najednou jako většina plazů, ale kontinuálně. Je tedy podle mého názoru dobré, než želvu dáte zpět do čisté nádrže a do nové vody, nechat proplavat v čisté vodě v lavoru nebo ve vaně. Při takovém koupání si nelamte hlavu s nízkou hladinou vody – dejte želvě tolik vody, aby na hladinu nedosáhla a skutečně musela plavat – tedy pohybovat se vodou rychleji než při normálním vegetění v nádrži, čímž se z jejího těla odlepí a odplynou všechny kožní lupy a ulpělé nečistoty. Když necháte klapavku plavat cca 30 minut, unaví se, ale není to ke škodě. Beztak se želvy musí občas pohybovat a protáhnout, aby neztučněly a nelenivěly jim svaly.
OBR 121: koupel želv ve vaně © Eliška Nejedlá 2010
OBR 122: Vorona v koupeli – odpočívá na mé ruce © Eliška Nejedlá 2010
Vážení želv
Když už jsou želvy venku z nádrže kvůli čištění, je dobré je rovnou zvážit – a činit tak vždy při každém čištění. Stačí k tomu kuchyňská váha s miskou, ze které želva (hned) nevyleze. K přečtení hodnoty je třeba vystihnout moment, kdy se želva v misce nehýbe – což je někdy problém. Ale s trochou trpělivosti se dají získat i docela věrohodné hodnoty. Tyto hodnoty zapisujte – získáte tak přehled jednak o růstu vašich chovanců, větší váhový přírůstek mezi váženími vás může upozornit na březost samice, zatímco zjištěním váhových úbytků můžete odhalit zdravotní problém apd…
OBR 123: Sabina na váze © Eliška Nejedlá 2008
Cílová rovinka
Máte čisté, vyvařené a slité kamínky ze dna? Umyto zařízení, topení, teploměr, nádobu s pískem i želvy? Dobře, můžete tedy všecko zase sestavit a napustit vodu. Postavte klapavkám zařízení stejně, jak ho měly před čištěním. Když například postavíte ostrov na opačné straně, než byl, ponesou to želvy velmi nelibě – budou neklidné, budou šplouchat a padat do vody, nebo se snažit z nádrže vylézt. Nevím proč, ale ty moje to opravdu dělají. Nemají klid, dokud jim nepostavíte zařízení tak, jak jsou zvyklé. Když stěhuju želvy do nových nádrží, zpravidla se mění i všechno zařízení. Jsou vždycky pár dní ve stresu, než si zvyknou. Ale ten stres se opakuje, když jim zařízení rozestavím jinak. U rozestavování zařízení dbejte na bezpečnost a pevnost staveb (viz kapitola „O CHOVU – 1. O ZAŘÍZENÍ“). Jako novou vodu používám odstátou vodu pokojové teploty (stále mám v pokoji takové množství vody v láhvích, abych mohla napustit dvě nádrže (více jich většinou najednou nečistím.) V mezičase mezi čištěními slouží tato odstátá voda k zalévání početné vegetace v mém pokoji. Do vody pro želvy nedávám žádné chemikálie jako např. akvaregulátor, FMC nebo sůl. Hladinu vody přizpůsobím výšce želvy s nataženým krkem – aby pohodlně ze dna dosáhla na hladinu. U dospělých to znamená výšku hladiny cca 13 cm, u mláďat poměrně méně. Nezapomeňte na závěr otřít od prachu i krycí sklo a osvětlení.
OBR 124: výška hladiny po vyčištění – na natažený krk (Sabina) © Eliška Nejedlá 2010
A hotovo. Aspoň co se týká čištění jedné nádrže. Teď můžete jít buď na další, nebo uklidit ten bordel v kuchyni…