Základní skupina
Základní skupinu tvoří ty želvy, které u mě bydlí na stálo. Nejdříve to byl jen jeden pár - Sabina a Samuel. Potom měli v roce 2009 první mládě (Sindičku), které jsem si samozřejmě musela nechat. Pak měli v roce 2010 další 4 mláďata a to už mi začínalo být jasné, že všechna stávající a budoucí mláďata si nechat nebudu moci, ale alespoň jedno z každého roku... V roce 2010 se narodili 3 samečci a tak jsem si řekla, že když jsem si nechala první dceru, nechám si i jednoho ze tří prvních synů. Takže druhým chovným samcem se stal Simon, narozený v roce 2010.
Ten měl nejdříve dostat samičku Voronu (která vyrostla se Sindičkou), ale ta bohužel umřela na svou první zadrženou snůšku. Její karta ale nadále zůstává v základní skupině, kam měla Vora patřit.
V roce 2011 se narodila chiméra Sajani, kterou jsem si taky samozřejmě musela nechat - i když o ní zájem byl, nemohla jsem si vzít na zodpovědnost toto nestandartní zviřátko poslat do světa. Množit se nebude, ale bydlet u mě bude, dokud bude živa. Což ze začátku vypadalo, že nebude dlouho, ale Sajanka se nad všechna očekávání drží a prospívá.
V roce 2012 jsem poprvé dokázala nenechat si žádné mládě. Přibyla k nám pouze tehdy čtyřletá Livie, jakožto druhá chovná samička k Simonovi.
V lednu 2013 k nám pak přibyl Robie - výměnou za mého velice povedeného odchovance Sedita jakožto nepříbuzný sameček k Sindičce. Tak vznikly tři chovné páry - alfa pár a dva mladší páry složené z jejich první dcery a nepříbuzného samce a druhý složený z jejich prvního syna a nepříbuzné samice.
V roce 2013 se také vyklubali první zástupci F2 generace - vnoučata Sabiny a Samuela - děcka Livie a Simona. Musela jsem si samozřejmě jedno z nich nechat - a tak přibylo do základní skupiny mládě Linda/ Lindor. Kdyby to byla Linda, zůstala by natrvalo (a mohla by se pářit později s Robiem). Ale z mláděte se stal Lindor - nádherný samec, pro kterého ale u mě bohužel pšenka nekvetla. Chovatelské uplatnění by u mě neměl a to by byla škoda. Nechávala jsem si ho jak dlouho to jen šlo, ale nakonec musel v lednu 2015 odejít předávat své geny dál. Jeho karta tedy byla ze základní skupiny přesunuta zpět k "Mláďatům z roku 2013".
V roce 2014 přišlo na svět první mládě třetího chovného páru - mládě pojmenované Rain. O Rain se ale poměrně záhy přihlásil zájemce, takže jsem zaplaťpánbůh neměla čas zauvažovat o tom, zda si první mládě po Sindičce a Robiem třeba nenechám. V roce 2014 tedy do základního stáda nikdo nepřibyl. V roce 2015 pak nakonec taky ne, ačkoli jsem měla choutky nechat si velice povedené mládě Rael (opět po Sindičce), když jsem si tedy nenechala Rain. Rael se mi totiž překotně vyklubal před očima na letní dovolené. Takový fofr jsem ještě před tím neviděla. Bylo to hrozně emotivní. A mládě bylo velice miloučké, zvídavé a temperamentní. Ale za pár měsíců se ukázalo, že je to sameček a nastal stejný problém, jako dříve s Lindorem. Navíc o samečky je mezi chovateli velký zájem, takže netrvalo dlouho a objevila se konkrétní poptávka. V únoru 2016 tedy Rael šel tam, kde pro něj bylo uplatnění.
V roce 2016 přišly hned dvě velké události, které mě mohly donutit zase uvažovat o podržení některých mláďat. Přišlo na svět v pořadí sté mládě v mém chovu (narodilo se 24. 08. 2016 a bylo pojmenováno Stovka). A potom se vyloupla z jednoho vejce první živá dvojčata Sorian a Soberon. Dvojčata byla ve vejci už v roce 2013, ale tehdy přežilo jen jedno - samička Sievera. Bylo hrozně zajímavé sledovat, jak skoro identická dvojčata rostou a mění se. Nejsou stejná - to jen na první pohled. Takže Sorian a Soberon zůstali doma nestandartně dlouho a byli pravidelně váženi, abych mohla udělat srovnání rychlosti růstu dvojčat oproti jedináčkům. Na podzim 2017 ale byla i dvojčata nabídnuta k odběru. Soberon odešel 13. 9. 2017 do Prahy a Sorian potom 26. 2. 2018 do Olomouce.
V dalších letech jsem už potom žádné choutky k ponechání dalších mláďat neměla. Následující tři roky byly dost odpočinkové (či možná již "úpadkové"), neboť v roce 2017 se vylíhlo pouze 5 Sabininých mláďat, v roce 2018 10 mláďat a v roce 2019 7 mláďat.. Po šíleném maratonu v minulých letech (29 mláďat v roce 2015) to bylo docela zasloužené - přecejenom když máte pak nádrže s mláďaty i v kychyni na pultě a v koupelně na odstavené pračce, tak už to přestává být zábava.
V červnu roku 2020 jsem pak poslala do světa svého dlouholetého odchovance Simona, který se u mě narodil, žil a plodil mláďata téměř deset let. Rozbila jsem tím sice druhý chovný pár, ale vzhledem k tomu, že samice Livie trpí od roku 2016 nedostatečností ledvin, tak už asi mnoho mláďat mít nebude. A i kdyby, ta se jakožto nepříbuzná s "S" stádem může pářit jak se Samuelem, tak s Robiem. Simon tedy odešel na lepší bydlo ke třem klapavčím samicím na Ústecko.
V současné době (léto 2020) tedy základní skupinu tvoří 6 klapavek:
- Sabina a Samuel - výjimečně harmonizující dospělý alfa pár žijící většinu roku dohromady,
- Sindička, Livie a chiméra Sajani ve společné dámské nádrži,
- Robie, nepříbuzný samec, který se páří přednostně se Sindičkou, kterou k tomuto účelu navštěvuje na jaře.